Mám rád náš region

PRŮVODCE REGIONEM

Charakteristika senátního obvodu č. 48 Rychnov nad Kněžnou

Popis dle zákona 247/1995 Sb: celý okres Rychnov nad Kněžnou, východní část
okresu Pardubice, ohraničená na západě obcemi Plch, Staré Ždánice, Stéblová,
Srch, Staré Hradiště, Kunětice, Sezemice, Dašice, Hostovice, severozápadní část
okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na jihu obcemi Dobříkov, Sruby, Choceň,
Koldín.

Volební obvod do Senátu PČR č. 48 se od ostatních senátních obvodů
liší především svojí nestejnorodostí. Jako jediný ze senátních
volebních obvodů zasahuje do dvou územních celků, krajů Královéhradeckého
a Pardubického a na území tří bývalých okresů, tj. Rychnov
nad Kněžnou, Pardubice a Ústí nad Orlicí. Část obvodu patřícího
do pardubického okresu je od ostatních částí obvodu dosti vzdálená
a je spádová komunikačně i hospodářsky na město Pardubice
a tvoří více méně jeho periferii. Tato oblast má problematiku naprosto
odlišnou od ostatních částí obvodu. Velikost obvodu lze charakterizovat
vzdáleností nejzápadnější obce obvodu Plch od nejvýchodnější,
tj. Bartošovic, která tvoří 62 km a mezi nejjižnějšími Sruby a nejsevernější
obcí Olešnicí v Orlických horách, která je 46 km.

Senátní obvod lze rozdělit na 12 oblastí. Toto členění přesně neodpovídá
správnímu rozdělení podle pověřených měst a spíše zohledňuje
přirozenou spádovost obcí, kterou správní rozdělení ne vždy
respektovalo.

Jsou to oblasti: Rychnovsko, Dobruško, Solnicko, Rokytnicko,
Vamberecko, Opočensko, Týništsko, Kostelecko, Dašicko, Holicko,
Sezemicko a Choceňsko.

Typově lze dále senátní obvod rozdělit:

– venkovská oblast Polabí (Dašicko, Holicko, Sezemicko)
– venkovská oblast Rychnovska (Opočensko, Kostelecko, Týnišťsko)
– horská a podhorská oblast (Rokytnicko, Dobrušsko)
– centrální oblast (Solnicko, Rychnovsko, Vamberecko)
– oblast Chocně (Choceňsko)

Okres Rychnov nad Kněžnou

K 31. 12. 2006 se rozlohou 998 km2 na celkové ploše Královéhradeckého
kraje podílí 21 % a je druhým největším okresem v kraji (za
okresem Trutnov). Z hlediska počtu obyvatel je rychnovský okres
druhým nejmenším v kraji (nejmenší je okres Jičín), k 31. 12. 2006
jich zde žilo 79 409, tj. 14,4 % z celkového počtu obyvatel kraje.
Vyznačuje se nejmenší hustotou zalidnění, na 1 km2 připadá 80 obyvatel.

Povrch okresu tvoří v jihozápadní oblasti roviny, ve střední pahorkatiny,
které posléze přecházejí v horský masív Orlických hor. Nejnižším bodem v okrese je místo u Týniště nad Orlicí (246 m nadmořské
výšky), nejvyšším pak Velká Deštná (nejvyšší hora Orlických hor)
s 1115 m nadmořské výšky. Tyto výškové rozdíly se projevují i v rozdílnosti
podnebí. Na jihozápadě je podnebí mírné, v oblasti Orlických
hor je podnebí drsnější.

Pro jedinečnost krajiny, zachovalost jednotlivých prvků a jejich
vzájemnou vyváženost byly v roce 1969 Orlické hory vyhlášeny chráněnou
krajinnou oblastí. Do plochy 204 km2 bylo zahrnuto podhůří
a hlavní hřeben od Olešnice v Orlických horách až po Zemskou
bránu. Je zde také většina maloplošných chráněných území, z nichž
nejcennější je národní přírodní rezervace Bukačka, často nazývaná
botanickou zahradou Orlických hor. Celkem jsou na území okresu
dvě národní přírodní rezervace, 12 přírodních památek a 20 přírodních
rezervací.

Povodí okresu tvoří tři hlavní řeky, Divoká Orlice, Zdobnice a Bělá
s hlavními přítoky Rokytenkou, Kněžnou, Klausou a Dědinou. Území
okresu náleží do povodí řeky Labe. Vodní plochy tvoří z celkové rozlohy
okresu pouze 1,1 %.

Dopravní síť okresu charakterizují dva dopravní tahy: z Hradce
Králové přes Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí, Vamberk směrem
na Šumperk. Druhý pak z Náchoda přes Dobrušku, Rychnov nad
Kněžnou a Vamberk do Ústí nad Orlicí a do Brna.

Mírné podnebí a v zimě dostatek sněhové přikrývky jsou důvodem
ke stále vzrůstající návštěvnosti horských středisek Orlických
hor. Region Rychnovska je dnes přitažlivou turistickou a rekreační
oblastí, kde se mimořádné bohatství kulturních památek snoubí
s malebnou krásou Orlických hor a krajiny podhůří. Rozmanitostí přírodních
krás a bohatstvím kulturních památek se řadí k nejpozoruhodnějším
místům české země. Přispívá k tomu i řada šlechtických
sídel převážně obklopených rozlehlými parky se vzácnými dřevinami.
Z celkové rozlohy okresu tvoří 54,2 % zemědělská půda, ze které
62 % zabírá orná půda a 33,3 % je trvale zatravněná. Víc jak 37 % plochy
okresu je pak pokryto převážně jehličnatými (z více než osmdesáti
procent) a listnatými lesy.

Ve struktuře obcí převládají obce s počtem obyvatel 200–499
(37,3 %) a malé obce do 199 obyvatel (22,9 %). Z celkového počtu
83 samostatných obcí jich má 9 statut města. Ve čtyřech městech
nad pět tisíc obyvatel žilo 39,1 % trvale bydlícího obyvatelstva okresu.
Pokud použijeme pro vymezení venkovských resp. nevenkovských
sídel kritérium 2000 obyvatel, pak v okrese Rychnov nad Kněžnou
žije 42 % obyvatel v obcích do 2000 obyvatel. Migrací ubyly osoby
s maturitou a vysokoškoláci. Ztrátu nad 200 osob mělo město Rychnov
nad Kněžnou.V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní
město Rychnov nad Kněžnou s 11 682 obyvateli.

Na území okresu je vytvořeno sedm správních obvodů pověřených
obecních úřadů – Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Kostelec
nad Orlicí, Opočno, Rokytnice v Orlických horách, Týniště nad Orlicí
a Vamberk a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností – Rychnov
nad Kněžnou, Dobruška a Kostelec nad Orlicí.

Ke konci roku 2006 bylo z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno
do registru ekonomických subjektů 17 033 podnikatelských
subjektů, to představuje 13,6 % z celkového počtu ekonomických
subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 84,8 % a právnické osoby
15,2 %. V členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu
celých 14 procent podniky zabývající se průmyslem, 10 % tvořily stavební
podniky, 13,2 % zemědělské podniky, ale nejvíce, 31,1 % podniky
zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním.

Z 24 obcí (center dojížďky v kraji) nabývala nejvyšších hodnot tohoto
ukazatele obec Kvasiny. Díky automobilovému závodu v Kvasinách
se drží nezaměstnanost také v okrese Rychnov nad Kněžnou na
druhé nejnižší úrovni v kraji. Další volná pracovní místa jsou ale silně
omezena, na jedno volné tak připadá v okrese 18 uchazečů o zaměstnání,
což je nejvíce v kraji.

V okrese Rychnov nad Kněžnou došlo k 60% poklesu investice na
ochranu životního prostředí. Z celkového objemu vynaložených investic
v kraji za 5 let směřovala více než polovina prostředků do okresu Hradec Králové, pětina do okresu Trutnov, po desetině do
okresů Jičín a Náchod a nejnižší procento (7,6 %) do okresu Rychnov
nad Kněžnou.

Především do pohraničních oblastí začínají v mnohem větší míře proudit
Poláci.

Správní obvod Dobruška

Správní území zahrnuje k 1.1. 2005 celkem 26 obcí. K tomuto datu
přibyla do ORP Dobruška obec Očelice, která k 31. 12. 2004 patřila
do ORP Hradec Králové. Správní obvod se na celkovém počtu obyvatel
kraje podílí více než třemi procenty, na území kraje téměř šesti
procenty. Ve městech Dobruška a Opočno žilo k 31. 12. 2004 více
než padesát procent obyvatel správního obvodu. Třetinu území pokrývají
lesy, dvě pětiny tvoří zemědělská půda.

Území je od západu pokryto Podorlickou pahorkatinou, směrem
k severovýchodu se zvedá v Deštenskou hornatinu, a zaujímá severní
část Orlických hor spolu s nejvyšším bodem Velkou Deštnou (1115 m
n.m.). Deštenská hornatina s částí podhůří je chráněnou krajinnou oblastí,
malé zbytky původních porostů jsou většinou uchovány jen v rezervacích
Bukačka a Sedloňovský vrch. Jsou to smíšené horské porosty
pralesovitého charakteru. Oblast s četnými potoky a říčkami, tvořícími
malebná údolí, je odvodňována převážně řekou Orlicí a jejími přítoky.

Zhoršené klimatické podmínky a hlavně emise tepelných elektráren
poničily zdejší přírodu, zejména na hřebenech, které jsou dnes
téměř odlesněny. Dvě nejznámější a historicky nejcennější města této
oblasti, Dobruška a Opočno, tvoří vstupní bránu do Orlických hor.

V případě SO ORP Dobruška bylo přípojkou na plyn ze sítě vybaveno
z 7046 trvale obydlených bytů pouze 2,9 % bytů. Nezaměstnanost
překročila ve správním obvodě Dobruška hranici 10 %. Nezaměstnaní
nad 50 let věku si pohoršili své postavení ve SO ORP Dobruška.

Více než polovina obcí měla koncem roku 2005 schválenu územně
plánovací dokumentaci.

Zajímavosti:

Bystré
Minimuzeum Bystré – expozice lidového umění a ševcovského řemesla,
které zde bylo v 19. stol nejrozšířenějším řemeslem. Součástí
expozice je také obraz venezuelské malířky Maicy Gonzales.

České Meziříčí
České Meziříčí leží na úpatí Orlických hor, mezi řekami Labem, Metují
a Orlicí. Dominantou obce je barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1748
postavený hrabětem Rudolfem Colloredem. Obec je rodištěm Královehradeckého
arcibiskupa Karla Otčenáška.

Deštné v Orlických horách
Rekreační středisko položené 650 m n. m v malebném horském údolí
Bělé a Deštenského potoka. Nachází se zde Muzeum zimních sportů,
turistiky a řemesel, dále kostel sv. Máří Magdaleny z počátku 18. stol.
či kostel sv. Matouše v osadě Jedlová. U hotelu Praha můžeme navštívit
Kačenčinu zahrádku se vzácnými i typickými rostlinami Orlických
hor. Známý lyžařský areál Marta I a Marta II se nachází na
svazích Studeného vrchu. Okolí Deštného nabízí desítky kilometrů
upravených běžeckých tratí .

Dobruška
Jedna z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor. Od 16. století
se město stalo hospodářským centrem rozkvétajícího východočeského
dominia Trčků z Lípy. Ve 19. století se na Dobrušsku vytvořilo
jedno z ohnisek národního obrození, což dokládá i stálá expozice
v rodném domku Františka Vladislava Heka, proslaveného spisovatelem
A. Jiráskem v románu F. L. Věk. Dominantou je renesanční kostel
sv. Ducha a dále děkanský kostel sv.Václava a renesanční radnice s prvotinami malíře Františka Kupky, který zde prožil své dětství
a mládí. Dobrušské muzeum se pyšní expozicí věnovanou historii
místní židovské komunity. Zachován zůstal i místní židovský hřbitov.
Součástí muzea je i Laichterův domek se stálou expozicí a galerií.

Luisino Údolí
Horská víska (876 m) pod Velkou Deštnou. Od roku 1828 dřevorubecká
osada, patřící původně k obci Jedlová. Dnes chalupy slouží
pro rekreaci a je zde hájovna. Za svůj název vděčí tehdejšímu vlastníku
solnického panství Antonínu Slivkovi, rytíři ze Slivic, který
osadu pojmenoval po své matce.

Jiráskova horská cesta
Hlavní dálková hřebenová cesta v Orlických horách. Zpřístupňuje
prakticky celý hlavní hřeben. Začíná v Broumově; přes Hronov a Náchod
vstupuje údolím Metuje do oblasti Orlických hor. Z Nového
Hrádku přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí pokračuje na hlavní
hřeben, přes Šerlich, poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až
k Haničce, kde vstupuje do Žamberských lesů. Překonává Divokou
Orlici na Zemské bráně, Tichou Orlici v Mladkově, odkud přes Suchý
vrch a dále pak přes Jablonné n. Orl. míří do Litomyšle. Cesta, která
spojuje nejkrásnější partie Orlických hor, byla vyznačena roku 1921
a pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska.

Olešnice v Orlických horách
Pohraniční obec v údolí Olešenky (580–620 m) je východištěm do
severní části Orlických hor a známým letoviskem. Okolí je díky nenáročným
běžeckým trasám ideální i pro běžkaře. Strategickou polohu
využívá i turistický přechod. Dominantou je barokní radnice z let
1707–1709 a kostel sv. Maří Magdalény. Známý Utzův mechanický
betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu jeho postavy hýbají
hlavou, rukama i nohama, dokonce se v některých případech i
vzájemně přibližují či vzdalují. V roce 2005 také byla slavnostně otevřena
6 km dlouhá naučná stezka po lehkém opevnění.

Opočno
V historickém centru města byla vyhlášena městská památková zóna
s mnoha památkově chráněnými budovami – kostel Nejsvětější Tro-
jice, kaple sv. Ondřeje z doby po roce 1560 a renesanční letohrádek.
Raně barokní kapucínský klášter s kostelem Narození, Měšťanský
dům z roku 1740 s původní fasádou a částečně dochovanými klenbami
a Kodymův národní dům. V zámeckém parku se vzácnými dřevinami
uvidíme zbytky původních suťových lesů s habrem a jilmem
i oboru s daňky, muflony a jeleny Dybowského. V blízkém okolí se nachází
i několik rybníků. Každoročně v říjnu návštěvníky přitahují setkání
sokolníků s ukázkami lovu zvěře za pomoci dravců, podzimní
Hubertova jízda a výlovy rybníku Broumar. V Opočně se narodil světově
proslulý malíř František Kupka.

Opočno – zámek
Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlech –
tický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Dodnes můžeme
obdivovat hlavní zámecké budovy se třemi podlažími
nádherných arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří.
Poslední významní vlastníci Colloredo–Mansfeldové upravili interiéry
v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky využívané
údolí nahradil nově založený přírodně krajinářský park
s romantickými stavbami.

Osičina – rozhledna
Nejvyšší rozhledna Orlických hor a Podhůří (53m) postavená v roce
2004 mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od
Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m.
stojí kovová vyhlídka. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme
navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou
cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro
odpočinek.

Podbřezí
Obec vznikla téměř současně se stavbou tvrze Skalka na skalnatém
ostrohu nad Zlatým potokem a to pod protějším návrším (porostlým
břízami, což jí dalo ojedinělý název v republice). Židovský hřbitov je
stálým svědectvím o životě zdejší židovské komunity. S novým stoletím
vykonal na Skalce (i v Podbřezí) několik studijních návštěv Alois
Jirásek a po vydání románu Temno nastal v obci velký turistický ruch.

Sedloňov
V roce 1897 zde proběhl 1. známý lyžařský závod v Orlických horách.
Lyže do obce pro lesní personál nechal dovézt hrabě Kolowrat, proto
spolu s Bartošovicemi se Sedloňov stal jedním z prvních zdejších lyžařských
středisek. V obci najdeme kostel Všech Svatých a dřevěnou
roubenou faru z roku 1749. Milovníci vojenské historie se můžou
vydat na trasu po hřebenu, kde najdou linii pevnůstek pohraničního
opevnění z let 1937–1938. Na třech sjezdovkách nalezneme klidné
prostředí pro lyžování.

Sedloňovský černý kříž
Tyčí se pod sedlem Sedloňovského vrchu v nadmořské výšce 1005 m.
Dřevěný, černě natřený kříž s Kristovým tělem z mosazného plechu
(původní) byl postavený k uctění památky rakouského ministra orby
Jeronýma hraběte z Mansfeldu. Při západu slunce se mosazná plocha
leskla a byla prý viditelná až z opočenského zámku.

Sedloňovský vrch
Na vrcholu (1005 m n. m.) najdeme přírodní rezervaci se vzácnými
fragmenty přirozených bukosmrkových porostů s vytroušeným javorem
klenem, jeřábem ptačím a také vzácné byliny.

Štefanova vyhlídka – rozhledna
Rozhledna na nejvyšší hoře Orlických hor Velké Deštné je nejmenší
rozhledna tohoto pohoří. Rozhlednu postavili náchodští skauti
v srpnu 1992 a věnovali ji panu Štefanu Matejíkovi, místnímu hajnému
a bývalému členu Horské služby v Deštném, k jeho šedesátinám.

Velká Deštná
Dříve Sedmihradská hora, nejvyšší vrchol Orlických hor (1115 m n. m.)

Velký Uhřínov
Horská vesnička pod Velkou Deštnou se zbytky původní lidové architektury
a s dominantním kostelem sv. Vavřince. Je zde pozoruhodný
středověký skanzen Villa Nova.

Vrchmezí
Vrchol (1084 m n. m.) v severní části hlavního hřebenu Orlických hor,
kde najdeme přírodní rezervaci Pod Vrchmezím se zachovalou horskou
bukovou smrčinou s klenem.

Správní obvod Kostelec nad Orlicí

Správní území zahrnuje celkem 22 obcí. Na celkovém počtu obyvatel
i území kraje se podílí pouze 4,5 %. Ve třech městech správního
obvodu (Kostelec nad Orlicí, Borohrádek a Týniště nad Orlicí) žilo
k 31.12. 2004 necelých 60 % obyvatel. Téměř na 45 % území se rozkládají
lesy a přibližně stejnou plochu zaujímá zemědělská půda.

Správní obvod se nachází v podhůří Orlických hor v malebném
údolí Divoké Orlice, která se v Týništi nad Orlicí stéká s Orlicí Tichou
a přechází v polabskou rovinu. Území je charakteristické zejména
rozsáhlými lesy, v údolní nivě řeky Orlice je velké množství přírodních
atraktivit, které jsou v České republice výjimečné. Jedná se zejména
o říční meandry s množstvím rozmanité fauny a flóry, proto
zde vznikla Chráněná krajinná oblast Orlice. Tato oblast je i hojně
využívaná pro vodní turistiku, cykloturistiku i rodinné pěší výlety.

Je zde nadprůměrný podíl vodních ploch díky četným slepým ramenům
řeky Orlice. Z historických staveb možno upozornit na zámek
v Častolovicích s anglickým parkem, empírovou stavbu Nového
zámku a barokní stavbu Starého zámku v Kostelci nad Orlicí a renesanční
zámek v Doudlebech nad Orlicí.

Správní obvod Kostelec nad Orlicí měl ve sledovaném období let
2001 až 2005 nejvyšší kladný průměrným migrační přírůstek. Každoročně
se přistěhovalo v průměru 432 obyvatel a vystěhovalo se průměrně
341.

Ze správního obvodu vyjíždělo nejvíce osob za prací (20 osob na
100 osob zaměstnaných). Ve správním obvodě Kostelec nad Orlicí
připadlo na každých 1000 bydlících zaměstnaných pouze 800 pracovních
míst.

Zajímavosti:

Borohrádek
Město leží v údolí Tiché Orlice a je obklopeno rozsáhlými borovými
lesy. Jsou zde lužní lesy se vzácnou květenou, vodní tůně ve starém
rameni Orlice a památný dub. Na náměstí shlédneme rokokovou
plastiku sousoší P. Marie, v ulici T.G. Masaryka kostel sv. Michaela
Archanděla z roku 1673 a na hřbitově historickou dřevěnou zvonici.
V městské části Šachov stojí kostel Nejsvětější trojice z roku 1600
a barokní sousoší Krucifixu z roku 1751. V empírovém zámku z roku
1920 je nyní domov důchodců. Na toku Tiché Orlice najdeme přírodní
koupaliště „Splav“.

Častolovice
Výletní místo při soutoku Bělé s Divokou Orlicí s dominantním renesančním
zámkem Častolovice a krásným zámeckým parkem. Na
vrcholku jednoho z kopců je zdálky viditelný barokní kostel sv. Víta,
v centru obce můžeme navštívit Galerii Antonína Hudečka.

Častolovice – zámek
Dějiny zámku sahají až do 13. století kdy byla postavena vodní tvrz.
V letech 1588 až 1615 ji rodina Oppersdorfů přestavěla na renesanční
zámek. Z té doby také pocházejí výjevy z Liviových římských
dějin na nádvorní fasádě. V roce 1694 zakoupili Častolovice Šternberkové.
Po roce 1989 byl vrácen rodu Šternberků. Stálou expozici
zámku najdeme ve dvaceti místnostech. Na nádvoří najdeme galerii,
kavárnu a restauraci. Atrakcí, zejména pro děti, je rozsáhlý anglický
park s růžovou a vodní zahradou, zámeckým zvěřincem, oborou s bílými
daňky a jeleny sika, minizoo a dětské hřiště.

Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice.
V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec,
která čítala téměř 50 rodin a měla vlastní školu, lázeň a modlitebnu.

Doudleby nad Orlicí – zámek
Renesanční zámek vystavěný na místě takzvané Kamenné tvrze.
V roce 1562 koupil Doudleby Mikuláš z Bubna. Pozdně renesanční
objekt byl budován od roku 1585 až do začátku 17. století. Zámek je
čtyř křídlový, jednopatrový, s raně barokními přízemními arkádami.
Na celé stavbě můžeme obdivovat pozoruhodnou renesanční sgrafitovou
výzdobu z roku 1590. Navštívit můžeme i zámeckou kapli
sv. Rodiny vystavěnou a vyzdobenou v 17. století.

Kostelec nad Orlicí
Město v údolí Divoké Orlice, je jednou z bran do Orlických hor.
Výraznou dominantou města je pozdně barokní kostel sv. Jiří. Na náměstí
F. Palackého nás zaujme stará radnice s věží zřízenou z měšťanského
domu, nová novorenesanční radnice i několik měšťanských
domů a Mariánský sloup z roku 1707 s empírovou kašnou s postavou
nymfy a pseudogotické sousoší Nejsvětější Trojice pocházející
z roku 1874. Najdeme zde i raně barokní hřbitovní kostel sv. Anny
a kostel J. A. Komenského. V Lipové stráni byly vybudovány tři výletní
okruhy – stezky Dr. Jiřího St. Gutha-Jarkovského, Husova a Erbenova.
Při příznivém stavu vody hojně využívají řeky Divoké Orlice
i vodáci.

Kostelec nad Orlicí – Nový zámek
Nový zámek nechal vystavět v letech 1829–1833 majitel panství Josef
Kinský podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha. Jednopatrová
budova obdélníkového půdorysu se suterénem a zvýšeným
přízemím se řadí k nejhodnotnějším empírovým objektům u nás.
Zámek nyní nemůžeme navštívit, protože byl v roce 1992 navrácen
Josefu Kinskému, který ho po obnově chce veřejnosti zpřístupnit.
Anglický park, který je označován za jeden z nejrozsáhlejších a nejhodnotnějších
přírodních krajinářských parků v regionu – vzácné
dřeviny jsou v něm staré přes 120 let a spolu s cizokrajnými keři na
rozloze 40 ha vybízejí pro relaxaci a klidnou procházku.

Řeka Orlice
Orlice je největší východočeský přítok Labe. V převážné délce svého
toku je tvořena říční dvojicí – Divokou Orlicí, která pramení v rašeliništích
v Polsku, a Tichou Orlicí pramenící na temeni Jeřábu v Jesenické
oblasti. Zatímco délka toku spojené Orlice měří již pouze
35 km, obě zdrojnice jsou podstatně delší – Divoká Orlice překonává
na našem území vzdálenost 99,3 km, Tichá Orlice pak 107,5 km.

Vrbice
Leží pod návrším zvaným Na Kastele, z něhož je skvělá vyhlídka do
širokého okolí. V centru Vrbice najdeme zděnou zvoničku se sochou
Panny Marie Cellenské s Jezulátkem a se dvěma zvony. Obcí prochází
dálková turistická trasa, vedoucí z Kostelce nad Orlicí do Ústí
nad Orlicí. Tato cesta nás přivede k lesní studánce, vkusně zastřešené
dřevěným altánkem. Na turistické trase je upravený přírodní lesopark
Olšinky.

Vrbice – rozhledna
Nejmladší rozhledna Orlických hor a Podhůří postavená v roce 2006.
Na dřevěné 30 m vysoké vyhlídce s ocelovým točitým schodištěm se
118 schody se můžeme zastavit hned dvakrát, ve výšce 11 a 22,5 metrech.
Spatřit můžeme Kunětickou horu, Pardubice, Hradec Králové,
Orlické hory, ale i Krkonoše a Sněžku.

Správní obvod Rychnov nad Kněžnou

Správní území zahrnuje 32 obcí. Na celkovém počtu obyvatel kraje se
podílí šesti procenty, na území kraje pak jednou desetinou. Ve městech
Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Solnice
a Vamberk žilo k 31.12. 2004 přes 60 % obyvatel správního obvodu.
Na dvou pětinách území se rozkládají lesy, zemědělská půda tvoří
50 % území.

Podorlická pahorkatina se od západu směrem k severovýchodu
zvedá do pohoří Orlické hory. Tato část Orlicích hor tzv. Deštenská
hornatina tvoří poměrně plochý hřbet, s vrcholy kolem 1000 m n.m.,
k severovýchodu spadá příkrým svahem do údolí řeky Divoké Orlice,
k jihovýchodu směrem do vnitrozemí klesá pozvolna. Téměř celá Deštenské
hornatiny s částí podhůří především podle toků řeky Bělé,
Zdobnice a Říčky je chráněnou krajinou oblastí. Celá oblast s četnými
potoky a říčkami, tvořícími malebná údolí, je odvodňována řekou Orlicí
a jejími přítoky. Zhoršené klimatické podmínky a emise tepelných
elektráren silně poničily přírodu, zejména na hřebenech hor.

Pro dobrou přístupnost a klid jsou Orlické hory celoročně vyhledávanou
oblastí. Atraktivitu oblasti protkané značenými turistickými
stezkami podtrhuje samostatný architektonický prvek, kterým je soustava
vojenského opevnění ze třicátých let. Dominantou Rychnova
nad Kněžnou je barokní kolowratský zámek, v objektu je Orlická galerie
s díly umělců působících ve zdejším kraji: A. Slavíčka, V. Sedláčka
a dalších. Ve zvonici děkanského kostela se nachází třetí
největší zvon v Čechách, Kryštof. Město je rodištěm spisovatele Karla
Poláčka. S nedalekým městem Vamberk je spjata světoznámá tradice
výroby paličkované krajky.

Zajímavosti:

Anenský vrch
Vrchol (991 m) při cestě Aloise Jiráska, kde kdysi stávala dnes již zaniklá
rozhledna. Až roku 1937 zde stála kapce sv. Anny, postavena
v roce 1766 hajným Johanem Kastnerem z Horní Rokytnice. Na vrchu
najdeme i objekty vojenského opevnění R-84 Arnošt a R-85 Anna.

Bartošovice v Orlických horách
Zřejmě nejstarší obec v údolí Divoké Orlice je prý spolu s Olešnicí
v Orlických horách kolébkou lyžování v Orlických horách. Jsou zde
sjezdovky, z nichž je krásný výhled na údolí. Spatříme barokní jednolodní
kostel sv. Máří Magdalény z roku 1673 a poté můžeme přejít
po kamenném barokním mostě se sochou sv. Jana Nepomuckého
z první poloviny 18. století do sousedního Polska. Tento most přes
Divokou Orlici slouží zároveň jako turistický přechod do polského
Niemojowa. Malebné okolí nabízí běžecké tratě s mírným terénem
i s trasami na hřeben.

Bukačka
Nejvýznamnější chráněné území v Orlických horách – národní přírodní
rezervace se nachází jeden kilometr od Masarykovy chaty na Šerlichu.
Rezervace o rozloze 50,74 ha tvoří pozůstatek zakrslého bukového pralesa
s vtroušeným smrkem, klenem a jeřábem. Dvousetleté buky dosahují
výšky pouze 15 metrů, díky křivolakým kmenům byly ušetřeny
těžby v minulých staletích. Botanická zahrada Orlických hor se skoro
300 druhy vyšších rostlin se pyšní i cennou rašelinnou loukou.

Černý důl
Přírodní rezervace s výměrou 26,37 ha, jihozápadně od osady Hadinec.
Je zde zachovaný bukojedlový pralesovitý porost (stáří se odhaduje
na 250 let) se smrkem ztepilým, jedlí bělokorou, bukem
lesním a javorem klenem. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce
1954, nachází se v nadmořské výšce 780–884 m. Pro blízkost pevnosti
Hanička byla dlouhou dobu veřejnosti nepřístupná.

Hadinec
Bývalá horská osada (775 m n. m.) u Bartošovic v Orlických horách
v údolí potoka na jihovýchodním svahu Anenského vrchu. Najdeme
tu poutní kapli sv. Anny, postavenou v 19. stol. na vrcholu Anenského
vrchu na hřebenu Orlických hor a při výstavbě opevnění v roce 1937
rozebranou a znovu postavenou zde v Hadinci.

Homole
V letech 1692–1696 nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte zbudovat
raně barokní kostel Panny Marie Bolestné. Postupně zde vznikl
poutní areál se dvěma kaplemi a schodištěm. Přístupové schodiště
na svahu návrší Homole je jedinečnou uměleckohistorickou a stavební
památkou v rámci českých zemí. Tvoří je 153 kamenných stupňů
a 16 odpočívadel, čímž jsou přizpůsobeny kompozici mariánské modlitby
tzv. velkého růžence. Na každém jednotlivém stupni se věřící
modlili Zdrávas Maria a na odpočívadle Otčenáš, to vše na kolenou.
Sochařská výzdoba poutního místa je z druhé poloviny 18. století.

Přírodní památka CHKO Orlické hory
Z téměř rovné linie hlavního hřebene vystupuje o něco výraznější
vrchol Velké Deštné (1115 m n. m.). Z mnoha míst v podhůří je zře-
telně vidět výrazný průsmyk mezi Korunou a Homolí, půlící hlavní
hřeben. Orlickohorskou brázdou protéká řeka Divoká Orlice, tvořící
od Trčkova státní hranici dlouhou 29 km. Po počátečním poměrně
klidném toku proráží horský hřeben a proniká do vnitrozemí v oblasti
nazvané Zemská brána. Vytváří zde hlubokou soutěsku, s obnaženými
rulovými skalisky, vysokými až 40 metrů. Jedinečná přírodní
scenérie je vyhlášena přírodní rezervací. Prameniště těchto řek, ležící
na svazích hlavního hřebene, dnes představují ostrůvky nejzachovalejších
přírodních biotopů, které sestupují z hor do podhůří lesnatými
údolími. V jejich závěrech se nachází celá řada pramenišť
a podmáčených horských luk.

Javornice
Podhorská ves se rozkládá podél Javornického potoka v délce šesti
kilometrů. Dominantou je pozdně barokní kostel zasvěcený Sv. Jiří
z let 1785–1787, jedna z inspirací malíře Vojtěcha Sedláčka, jemuž
obec zřídila památník a galerii. Nejvyšším bodem obce je Jahodová
hora, 502 m n. m. s malebnou částí s místním pojmenováním Betlém.
Při pokračování směrem na Slatinu nad Zdobnicí najdeme upravenou
lesní studánku „Buriánka“ a kapli Sv. Anny.

Jelení lázeň
Vrchovištní rašeliniště s jezírky a se vzácnými druhy rostlin, ležící uprostřed
rozsáhlých pasek v sedle mezi vrcholy Velká a Malá Deštná
v nadmořské výšce 1070 m n. m.

Kačerov
Horská osada vznikla pravděpodobně s přemístěním sklárny v druhé
polovině 16. století. Ve vesničce s nejlépe dochovanými celky roubené
architektury Orlických hor najdeme pozdně barokní kostel
sv. Kateřiny z let 1796-1798, kapličku Panny Marie z roku 1858. Při
obci se nachází přírodní rezervace Rašeliniště Kačerov – rašelinná
louka s rozptýlenými stromy, náletovými dřevinami a s pestrou mozaikou
rašelinných biotopů.

Komáří vrch
Přírodní rezervace ve výšce 992 m n. m. na hřebeni Orlických hor
nad Říčkami v Orlických horách. Jedno z mála míst s původním bukovým porostem, jádro rezervace tvoří zakrslá bučina se smrkem,
jeřábem jedlí a subalpínskou smrčinou. V okolí najdeme objekty
z opevnění z let 1936–1938.

Kunštátská kaple
Barokní kaple Navštívení Panny Marie se nachází na hlavním hřebeni
Orlických hor ve výšce 1035 m n.m u Jiráskovy horské cesty.
Byla pravděpodobně postavena již kolem roku 1671 a sloužila k bohoslužbě
dřevařských dělníků. Díky své poloze na horské cestě mezi
Zdobnicí a Kunštátem byla útočištěm i poutníkům na přechodu přes
hřbet Orlických hor. Od roku 2000 byla renovována a po pěti letech
byla slavnostně vysvěcena biskupem Dominikem Dukou.

Liberk
V malé horské vesnici najdeme vzácný dřevěný kostel sv. Petra
a Pavla , který dnes spolu se zvonicí a farou tvoří jedinečný soubor,
dokumentující dovednost lidové architektury rychnovského regionu
17. století. Malebná obec je oblíbeným cílem cyklistů, běžkařů i turistů.

Nebeská Rybná
Obec na romantickém návrší mezi řekou Zdobnicí a Říčkou. Dominantní
je zdaleka viditelný klasicistní farní kostel sv. Filipa a Jakuba.
Za kostelem roste chráněná, více než 200 let stará lípa malolistá,
22 m vysoká a s obvodem skoro 6 m.

Neratov
Pohraniční víska při pravém břehu Divoké Orlice vznikla se založením
sklárny na konci 15. století. Na počátku 60. let 17. století zde začíná
tradice neratovských poutí. Tisíce věřících přicházejí prosit
Pannu Marii o pomoc. Tvrdí též, že místní pramen je léčivý, vznikají
zde proto i malé lázně. V roce 1998 byla v nivě Divoké Orlice, JV od
Neratova, vyhlášena přírodní rezervace „Neratovské louky“.

Pěčín
Obec leží na prahu Orlických hor v nadmořské výšce 500-560 m.
První zmínka je z roku 1318, v souvislosti s hradem Pěčín. Dominantou
Pěčína je barokní kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli postavený
v letech 1721–1729. Stojí zde několik chalup s typickými znaky pod-
horské lidové architektury. Raritou je i drážní buk, státem chráněný
300 let starý strom, stojící u železniční trati mezi Pěčínem a Rokytnicí,
kvůli kterému byla v době stavby železnice (r. 1905) odkloněna trať
od původního plánu. Obvod kmene činí 655 cm, výška 22 m.

Peklo nad Zdobnicí
V této malé obci nedaleko Vamberka s půvabným údolím řeky Zdobnice
najdeme jednu z významných českých technických památek –
věšadlový krytý most pocházející z roku 1840 stojící u zaniklé soukenické
valchy.

Pevnost Hanička
Pevnost najdeme poblíž horských osad Hanička a Panské Pole mezi
Rokytnicí v Orlických horách a Bartošovicemi v Orlických horách jako
součást hraničního obranného pevnostního systému z let 1936-1938.
Po skončení 2. světové války se z Haničky stává zdroj pitné vody pro
Rokytnici. Pod krycím názvem „Kahan“ zde byl budován protiatomový
kryt, a to až do roku 1993, který nebyl dokončen. Od roku 1995
můžeme pevnost navštívit jako technickou památku.

Plačtivá skála
Při soutoku řek Zdobnice a Říčka se nachází skalní útvar Plačtivá skála,
který byl spolu s údolím vyhlášen významným krajinným prvkem.
Jedná se o hluboký zářez se skalními výchozy krystalických břidlic,
kamennými sutěmi a balvanovým řečištěm. Skála dostala název podle
vody ze skály vytékající – skála pláče – proto Plačtivá skála.

Potštejn
Oblíbené letní letovisko při řece Divoká Orlice, jehož dominantou jsou
trosky mohutného hradu Potštejn. V jeho areálu stojí kaple sv. Jana
Nepomuckého. Historické centrum tvoří kostel sv. Vavřince, kašna
a socha sv. Floriána. Barokní zámek byl postaven v letech 1749–1755.
V zámeckém parku rostou vzácné dřeviny. U hřbitova je kostel
sv. Marka rekonstruovaný v roce 1713. V tzv. „bratrské“ čtvrti byla v minulém
století postavena modlitebna s farou. Nezapomenutelná je procházka
údolím řeky s památnou lipovou alejí, Anenským údolím a Modlivým
dolem, kde pamětní deska připomíná působení Českých bratří.
Na nedalekém Velešově najdeme zbytky tvrze z poloviny 14. století.

Hrad Potštejn
Dominantu hradu – mohutné trosky – spatříme už zdálky ze všech
směrů. Historie Potštejna sahá až do 13. století, kdy byl založen
rodem Drslaviců. Nejvýznamnější majitelé byli Pernštejnové, za jejichž
působení dosáhl hrad největšího rozsahu. Nalezneme zde i pamětní
desku připomínající Jiráskův román „Poklad“.

Rašeliniště pod Pěticestím
Svahové rašeliniště ve vrcholové části Orlických hor s prameništi a jezírky
najdeme vlevo od silnice z Pěticestí do Zdobnice. Lokalita je
útočištěm vzácných druhů rostlin a živočichů, vázaných na tento typ
stanovišť, v Orlických horách ojedinělých.

Rašeliniště pod Předním vrchem
Rašelinná louka ve vrcholové partii Orlických hor se vzácnými i charakteristickými
druhy rostlin. Mnoho podobných lokalit bylo v regionu
Orlických hor v minulosti zničeno melioracemi a rekultivacemi. Unikátní
louku najdeme na okraji lesa vlevo od silnice Bartošovice v Orlických
horách – Kunvald, v údolí pod Předním vrchem (669 m n. m.).

Říčky v Orlických horách
V obci najdeme pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice i roubené
chaloupky, rozeseté po okolních kopcích i v údolí. Téměř nedotčená
příroda nás kromě sportu láká k procházkám po okolí. Půvabná je
procházka Julinčiným údolím podél potoka Říčky až k hamernickému
mostu. Ski centrum Říčky je vyhledávané zimní lyžařské středisko.
Terény jsou situovány na jihovýchodním svahu vrcholu „Zakletý“ (992
m n. m.), který je také vynikajícím výchozím bodem pro běžkaře.

Rokytnice v Orlických horách
Město přímo pod svahy Orlických hor. Ve středu města najdeme renesanční
zámek s arkádovým nádvořím z roku 1553 a renesanční
zámecký kostel Nejsvětejší Trojice a kapli sv. Petra a Pavla. Zámek
není veřejnosti přístupný. Centrum města zaujme i zachovalými lidovými
stavbami – náměstí se coby architektonická lahůdka pyšní několika
roubenými měšťanskými domy s podloubím. Stojí zde barokní
kostel Všech svatých z let 1679–1684 a Mariánský sloup s empírovou
kašnou. Pouhých 200m od centra najdeme Skiareál Farák. Běž-
kaři mohou využít trasy po okolí směrem na Říčky v Orlických
horách či po severní straně hor, které jsou lemovány obranným pevnostním
systémem.

Rybná nad Zdobnicí
Obec vznikla v druhé polovině 13. století, za vlády Přemysla Otakara II.
Název potvrzuje, že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků. Dominantou
obce je kostel sv. Jakuba a kaplička sv. Anny, v malebné
podhorské scenérii za obcí.

Rychnov nad Kněžnou
První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1258. Dominantu
města tvoří zámek z let 1676-1690. Na zámek navazuje v přilehlém
romantickém areálu kostel Nejsvětější Trojice a pozdně renesanční
čtyřboká zvonice z roku 1604 se zvonem Kryštof. Nejstarší dochovanou
stavbou v Rychnově je raně gotický kostel sv. Havla nedaleko
Starého náměstí. Na náměstí pak najdeme barokně – klasicistní radnici
z roku 1804 s fungujícím věžním hodinovým strojem. V jejich
prostorách se nachází Muzeum hraček, kde uvidíte panny s porcelánovou
hlavou, dobové pokojíčky, obrázkové knihy, kočárky, stavebnice
a mnoho dalších hraček, které obklopovaly děti do roku
1965. Směrem od Starého náměstí v bývalé židovské čtvrti najdeme
v budově bývalé synagogy Regionální židovské muzeum Podorlicka
a Památník Karla Poláčka, rychnovského rodáka, spisovatele a novináře.
Milovníci přírody mohou také navštívit Památník Karla Plachetky
– skvělou ornitologickou expozici obsahující na 700 preparovaných
exemplářů. V okolí se nachází rekreační oblasti s koupalištěm Včelný,
naučná stezka a cyklotrasa přírodním parkem lesa Včelný až k malé
přehradě v lesích, zvané Ivanské jezero a k letovisku Studánka.

Rychnov nad Kněžnou – zámek
„Rychnovské Hradčany“, jak místní přezdívají, jsou jedním z největších
barokních celků východních Čech. Zámek byl postavený v letech
1676–1690 za Libštejnského z Kolowrat. Kolem roku 1772 bylo rozšířeno
hlavní průčelí o postranní křídla zakončená hranolovitými
věžemi. Zámecká jízdárna na jihovýchodní straně v parku byla vystavena
roku 1727. Zámek je po restituci ve vlastnictví pánů Kolowratů Krakovských Libštejnských. Kromě prohlídky můžeme v areálu
zámku navštívit Muzeum Orlických hor a Orlickou galerii.

Skuhrov nad Bělou
Obec je považována za bránu Orlických hor a leží v údolí řeky Bělé
v Náchodské vrchovině. Z dálky je viditelný barokní kostel sv. Jakuba
s oltářním obrazem, jehož rám byl vyřezán z jediného kusu lipového
dřeva. Hřbitov se pyšní výstavnými hrobkami podnikatelů Porkertů
a Lerchů. Firma Porkert, se kterou je obec i celé okolí bytostně svázáno,
působí zde dodnes a svoji úspěšnou tradici nám poutavě zdokumentovala
v nově zřízeném Muzeu železářské výroby hned naproti
historické Růženině huti.

Slatina nad Zdobnicí
Podhorská obec s kostelem Proměnění Páně, barokní farou a dalšími
pozoruhodnými místy, jako je místní obrazárna. V obci se narodila
významná česká herečka Marie Hübnerová. Romantická je
i procházka podél údolí řeky Zdobnice.

Šerlišský mlýn
Hotel a výletní místo (860 m) v zalesněném údolí Bělé, severozápadně
od Deštného. Křižovatka turistických cest, východisko k Bukačce,
na Vrchmezí, Šerlich. Původně zde stával Postlerův mlýn,
hájovna a několik horských chalup. Kolem roku 1902 byl mlýn přestavěn
Fuknerem z Trutnova na výletní hostinec, při němž se vyráběl
šindel (v letech 1924–1925 byl na pile Šerlišského mlýna připravován
materiál pro stavbu Masarykovy chaty), později, v letech 1929–1930,
byl rozšířen na hotel. Dřevěná jednopatrová budova byla v letech
1966–1968 rekonstruována, byly přistavěny depandance Barborka
a Kačenka.

Vamberk
Tradice krajkářství, kterým se Vamberk proslavil po celém světě, je zachována
dodnes a to i díky Krajkářské škole a Muzeu krajky. Nejstarší
dochovanou stavbou města je raně barokní kostel sv. Barbory
z roku 1697 a Mariánský sloup na Husově náměstí z roku 1699.
Z dílny významného rodu Mielnických pak pochází nejvýznamnější
rokokové sousoší sv. Anna a Kristus v okovech u schodiště kostela
sv. Prokopa z let 1770–1780. Soubor doplňuje osm světců na mostě
přes řeku Zdobnici z let 1864–1865. Na Husově náměstí stojí novorenesanční
kašna a secesní socha Mistra Jana Husa z roku 1904
podle návrhu sochaře Josefa Kalvody. Vamberk se také může pochlubit
kryptou pod kostelem sv. Prokopa s mumiemi.

Velká louka
Jednu z posledních rašelinných luk v Orlických horách najdeme vlevo
od silnice Orlické Záhoří – Šerlich, asi jeden kilometr severně od
hájovny v Trčkově. Je významnou botanickou a entomologickou lokalitou
a jedním z posledních útočišť ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Výměra lokality je 2,34 ha, v nadmořské výšce 740–758 m,
přírodní památkou je vyhlášena od roku 1982.

Věšadlový krytý most
Roubený krytý most přes řeku Zdobnicí z roku 1840 nedaleko železniční
stanice Peklo. Základem nosné konstrukce mostu jsou dvě lichoběžníková
věšadla o výšce 3,25 m a podélné trámy, které jsou
nyní nahrazeny 6 ocelovými nosníky tvaru písmena I. Most, po kterém
stále jezdí automobily, je dlouhý 17,2 m a svojí šířkou 6,2 m patří
k našim nejširším dřevěným mostům. K mostu se váže i nešťastná
příhoda: při koupání pod ním ochrnul akademický malíř Antonín Slavíček.

Vrchovištní rašeliniště U Kunštátské kaple
U Kunštátské kaple najdeme vrchovištní rašeliniště se smrčinou. Záso
beno je pouze srážkovou vodou, jediné v Orlických horách spolu
s Jelení lázní. Chráněným územím o ploše 2,86 ha bylo vyhlášeno
roku 1973.

Zdobnice
Horská obec v údolí říčky Zdobnice pod svahy Zakletého a Tetřevce
je dalším oblíbeným lyžařským střediskem. Kamenný most přes
Zdobnici je pozdně barokní, sochy jsou z 18. století. Barokní kostel
Dobrého Pastýře je z roku 1788. Kaple sv. Anny je z roku 1787, v roce
2001 byla nově opravena a vysvěcena. Ski centrum Zdobnice uspokojí
jak začátečníky, tak i pokročilé lyžaře a snowboardisty.

Okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí

Správní obvod Pardubice

Území Pardubicka (40 924 ha) je třetí největší po Chrudimsku
a Moravskotřebovsku a představuje 9,1 % rozlohy kraje. Ve čtyřech
městech správního obvodu (Pardubice, Dašice, Lázně Bohdaneč,
Sezemice) žije 80,6 % jeho obyvatel, z toho v Pardubicích 73,8 %.
Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených
obecních úřadů, jejichž sídla jsou v Pardubicích a Lázních Bohdaneč.
Pardubicko patří k oblastem s nepříliš členitým povrchem a relativně
nízkým výškovým rozpětím. Převážná část území je součástí
úrodné Polabské nížiny s typickou nižší nadmořskou výškou a výskytem
mořských usazenin (pískovce, opuky). Dominantou rovinaté
krajiny Pardubicka je Kunětická hora (295 m n. m.) ležící v katastru
obce Ráby.

Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Labe s levostrannými
přítoky – řekou Chrudimkou (vlévá se do Labe v Pardubicích) a Loučnou
(do Labe ústí nedaleko Sezemic). Díky vhodným terénním podmínkám
a bohatosti krajiny pardubického Polabí na vodní toky zde
byla již od konce 15. století vystavěna řada rybníků. Dominantou rybniční
sítě je uměle vybudovaný Opatovický kanál s délkou 33 km začínající
u Opatovic nad Labem a ústící do Labe u Semína.

Na zemědělskou půdu připadá 60,5 % území okresu (53 759 ha),
z toho nejvíce tvoří orná půda (44 122 ha). Ovocné sady a zahrady
leží na 2827 ha, trvalé travní porosty na 6810 ha. Z nezemědělské
půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají čtvrtinu
rozlohy okresu.

Výrobu elektřiny zajišťují jediné dvě tepelné elektrárny v kraji
– v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích.

K známým historickým památkám Pardubicka se řadí pozdně gotický
hrad na Kunětické hoře, z jehož věže je nádherný výhled do
okolí. Na hradě probíhá řada kulturních akcí včetně divadelních
představení. Vzhledem k tomu, že se Pardubicko přes veškerá opatření
vyznačuje vyšší úrovní znečištění životního prostředí, využívá
řada obyvatel tohoto regionu možnosti rekreovat se také v sousedních
okresech, zejména na Chrudimsku nebo v oblasti Orlických hor.

Zajímavosti:

Dašice
Obec je prvně zmiňovaná roku 1318. Od 17. století trpělo město drancováním
vojsk, odvodů naturálií, řadou požárů a epidemií. Jádro
město bylo roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Návštěvníky zde lákají především měšťanské domy z 18. století, které
vymezují rozměrné náměstí T. G. Masaryka. Další významnou památkou
je kostel Narození Panny Marie z let 1677–1707. Zajímavou
architektonickou památkou je synagoga z roku 1822, jež je pozůstatkem
někdejší židovské obce.

Dříteč
Na levém břehu Labe leží obec Dříteč. První písemná zmínka v historických
pramenech pochází z roku 1228. Nejstarší památkou v obci
je gotický kostel sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 14. století.

Opatovice nad Labem
Město při břehu Labe mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Významnou
památkou je kostel sv. Vavřince z 13. století, který stojí
na místě bývalého benediktinského kláštera. Pověst o něm zařadil
A. Jirásek do svých Starých pověstí českých.

Kunětice
Obec Kunětice se rozkládá na jednom z nejdéle osídlených míst na
Pardubicku. V okolí obce byla nalezena řada zbytků staveb i žárových hrobů z mladší doby kamenné. Nejvýznamnější architektonickou památkou
ve městě je kostel sv. Bartoloměje z 11. století. Interiér je vyzdoben
freskami z dob Karla IV. Naproti tomu zajímavou technickou
památkou je vojenský most přes Labe, vystavěný v roce 1947.

Kunětická Hora – hrad
Známou dominantou Polabí je 82 m vysoká znělcová kupa, na které
Diviš Bořek z Miletína vystavěl husitský hrad. Najdeme zde hradní
areál, palácové budovy, rytířský sál, hladomorna, palácové sklepení
(archeologická expozice), výstavu pohlednic a fotografií hradu, zločin
a trest v našich dějinách, geologický vývoj Kunětické hory a věž
s vyhlídkou – z níž je překrásný výhled od Železných Hor až po Krkonoše.
Za třicetileté války byl hrad vypálen a těžba kamene zkázu
uspíšila. Opravy započaly až ve 20. století.

Opatovický kanál
U Opatovic nad Labem odbočuje z Labe Opatovický kanál. Renesanční
stavba z přelomu 15. a 16. století vznikla na popud pánů
z Pernštejna. Kanál o délce kolem 30 km slouží k zavlažování přilehlých
rybníků, dříve také k napájení mlýnů a valch. Kanál je splavný
po celé délce kromě závěrečné etapy u Semína.

Ráby
Malá obec vznikla na konci 18. století na místě bývalé daňčí obory.
Ráby se rozrůstaly velmi pomalu, v dnešní době mají cca 500 obyvatel.
Nejvýznamnější památkou je lovecký zámeček z roku 1863,
který v dnešní době slouží jako Muzeum Perníku a pohádek Ráby
– uvidíte historii pardubického perníku, výstavu perníků, uslyšíte
vyprávění pohádky O perníkové chaloupce a zažijete návštěvu
strašidelného pohádkového lesa. Samostatným turistickým okruhem
je zde také Muzeum skřítků a strašidel se přibližně 40 loutkami.

Sezemice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227, ale ta vznikla
zřejmě již mnohem dříve, neboť podél říčky Loučné vedly od nepaměti
obchodní stezky. Z někdejšího ženského kláštera se dochoval
kostel Nejsvětější Trojice, pocházejí z roku 1270. Kostel byl zároveň
jednou z prvních cihlových staveb u nás. U stavby nalezneme také
dřevěnou zvonici z 18. století.

Slepotice
Obec vznikla již v 11. století. Nejcennější památkou je zde kostel Povýšení
sv. Kříže z roku 1818 s rokokovou kazatelnou.

Staré Ždánice
Staré Ždánice nám nabízí pohled na stavebně velice jednoduchý
kostel sv. Václava. Kostel byl postaven v roce 1336. Stavbě dodává
neobvyklý vzhled hranolová věž s cimbuřím.

Správní obvod Holice

Ve 14 obcích, které Holicko tvoří, žilo k 31. 12. 2003 celkem 15 851 obyvatel
(3,1 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (74,2 % osob/km2) je
výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě
Holice – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije téměř čtyřicet
procent obyvatel.

Díky rozvoji bytové výstavby nejen v sídle správního obvodu, ale
i v dalších obcích (především Býšť a Horní Jelení) se Holicko řadí
v posledních letech na první místo mezi správními obvody v kraji
v počtu přistěhovalých na tisíc obyvatel. Podmínky pro pracovní
uplatnění v regionu se spíše zhoršují, řada pracujících však využívá
možnosti za prací dojíždět do nedalekých Pardubic, Hradce Králové,
či Vysokého Mýta. Ještě na přelomu tisíciletí se míra nezaměstnanosti
na Holicku (4,2 %) pohybovala přibližně na poloviční úrovni
krajského průměru, do roku 2003 se zvýšila na 7,8 %. Ve srovnání
s krajskou úrovní je na Holicku vyšší podíl zaměstnaných v zemědělství
a podprůměrné zastoupení pracujících ve službách.

Zatímco jinde se dopravní proudy zásluhou obchvatů rozdělily
a oddělila se část těžké dálkové dopravy v Holicích tato možnost není a těžká doprava prochází intravilánem města. Pro Holicko je typická
více než dvoutisícová převaha počtu vyjíždějících nad dojíždějícími.

Naproti tomu na Holicku připadalo na každých 1000 bydlících zaměstnaných
pouze 725 pracovních míst. Holicko má nízký potenciál
cestovního ruchu.

Návštěvníci regionu obdivují pozoruhodné expozice Afrického
muzea v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – lékaři a cestovateli
Dr. Emilu Holubovi. Významným rodákem regionu je i prvorepublikový
ministerský předseda František Udržal, který pochází z obce
Dolní Roveň. K historickým památkám Holicka patří barokní kostel
sv. Martina v Holicích, barokní kostel sv. Gottharda ve Vysokém
Chvojně či dřevěný kostelík sv. Mikuláše ve Velinách. Příznivci motorismu
jistě znají každoroční Mistrovství Evropy v motokrosu konané
na známé motokrosové dráze v Poběžovicích u Holic. Rekreanti vyhledávají
přírodní koupaliště rybník Hluboký severně od Holic. Možnosti
k rekreaci nabízejí rozsáhlá zalesněná území regionu. Na území
správního obvodu byla vymezena ptačí oblast Komárov.

Zajímavosti:

Holice
Město se vyznamenalo jednou z prvních autobusových linek u nás,
ale známé je především díky svému rodákovi Emilu Holubovi. Jeho
objevy jsou umístěny v Africkém muzeu v Holicích, kde uvidíte pracovnu
Dr. Emila Holuba včetně jeho několika osobních věcí, řádů,
trofejí a darů od domorodých náčelníků, expozici africké přírody
a ocitnete se také v malé domorodé vesnici mezi původními obyvateli
Afriky. Město se pyšní motocyklovým závodištěm, na kterém se
v roce 1963 konalo mistrovství světa motocyklů.

Dolní Roveň
Město vzniklo ve 13. století při kolonizaci německými osadníky. Spolu
s městem vznikl i dřevěný kostel, který byl v roce 1699 přestavěn na
barokní kostel sv. Kateřiny. Také původní kostel sv. Mikuláše z roku
1350 byl v 17. století přestavěn do současné podoby.

Horní Jelení
Obec Horní Jelení je obklopená lesy a vznikla jako ves při hradu. Již
v 16. století byl hrad zpustlý, a tak na jeho místě vyrostl zámeček na
Sádkách. Okolní lesy jsou poctivě označeny řadou turistických cest,
poskytují tak ideální podmínky pro pěší turistiku.

Ostřetín
Obec ve tvaru dlouhé ulice vznikla v době německé kolonizace . Nejvýznamnější
památkou je kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1781,
jenž stojí na místě staršího ze 14. století. Mezi další památky obce
patří například dům č.p. 47 z 1. pol. 19. století.

Veliny
Veliny se proslavily zejména roubenou architekturou. Jedná se o barokní
roubenou architekturu z 18. století. Obdivovat se můžeme roubenému
kostelu sv. Mikuláše, dřevěné zvonici či roubené márnici.

Správní obvod Vysoké Mýto – Choceňsko

Ve dvou městech správního území – Vysokém Mýtě a Chocni – žijí
dvě třetiny jeho obyvatel. Správní území je dále členěno na dvě spádové
oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených
městech.

Město Choceň ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopené
kopci a lesy, se nalézá asi 10 km západně od okresního města
Ústí nad Orlicí. Město se skládá ze sedmi částí – Březenice, Dvořisko,
Hemže, Choceň, Nová Ves, Plchůvky a Podrážek. V. celém
městě je registrováno 1972 domů, z toho v samotné Chocni 1732.
První zmínka o městu pochází z roku 1227.

Krajina spadá do Svitavské a Podorlické pahorkatiny, ze severu je
obklopena smíšenými lesy, ve střední části se rozkládá řada rybníků.
K turisticky atraktivním místům se řadí i renesanční zámek s rozsáhlým
parkem v Chocni, na východ od Chocně se rozkládá přírodní
rezervace Peliny s vysokými skalními bloky a výskytem mnoha vzácných rostlin. Zajímavá je expozice dřevěných barokních soch ve Vraclavi
či pravoslavný dřevěný kostelík v Dobříkově, který byl do obce
přemístěn z Podkarpatské Rusi v roce 1930.

Zajímavosti:

Choceň
Město na březích Tiché Orlice, prvně zmíněno v roce 1227. V roce
1292 patřilo jako trhové městečko králi Václavovi II. V roce 1437 byla
potvrzena privilegia městské samosprávy a svobod – z poloviny šlo
o majetek pánů z Kunštátu a z Poděbrad a z druhé poloviny pánů ze
Žampachu. Začátkem 16. století nový rozmach – trhy a cechy několika
řemesel, zámek a dvůr. Z té doby pochází renesanční zámek
(1574), později barokně upravený. Rozvoj města byl několikrát utlumen
velikými požáry. Od roku 1709 začala výstavba komplexu architektonicky
cenných barokních staveb (fara, kostel s literátským
kůrem, budova špitálu a zvonice). V polovině 19. století se město se
stalo důležitou železniční křižovatkou. Na okraji města je přírodní rezervace
Peliny. V Orlickém muzeu Choceň je paleontologická, geologická,
archeologická, historická expozice – nálezy zkamenělin,
fosilií a historických vykopávek z okolí Chocně.

Zdroj: ANTL Miroslav. Váš hlas pro spravedlnost, bezpečnost a pořádek. Rychnov nad Kněžnou: vlastním nákladem, 2008. Neprodejné.